Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák
a dodnes hledá svou státní ideu. Přitom Kurdové jsou jen jednou částí problému, tou druhou je odvěké sektářské nepřátelství mezi sunnity a šíity, v posledních letech dále problematizované vznikem tzv. Islámského státu, který mnozí sunnité, alespoň zpočátku, podporovali a bez jejichž podpory a laxnosti mezinárodního společenství by se tento rádoby „ státní útvar“ nemohl v regionu tak silně etablovat. Nabízí se tedy otázka, jak dál koexistovat v zemi, poznamenané krutostmi posledních let, když už teď začíná být jasné, že zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Centrální vláda v Bagdádu nemá pod kontrolou celé území a jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí po sebe urvat co nejvíce a vyřídit si mezi sebou účty.
Počátek dnešního konfliktu nalezneme v období po 1. světové válce, kdy po porážce osmanského Turecka řešily Velká Británie a Francie, co si vlastně s jeho obrovskými arabskými državami počít. Během války sice byly uzavřeny některé tajné dohody a učiněno mnoho slibů (některá území byla dokonce slíbena několika stranám), ale po válce bylo všechno jinak. Nezávislý arabský stát nevznikl (původně ho Britové Arabům přislíbili, pokud povstanou proti Osmanům - tuto zradu arabský svět Západu nikdy nezapomněl a o Kurdy se již tenkrát nikdo nezajímal) a na Versailleské mírové konferenci si Francie a Velká Británie rozdělily Blízký východ formou mandátních území. Britové měli tehdy hlavně zájem o oblast Mosulu s jeho ropnými poli (ostatně o ropu jde i dnes) a tak byly staré osmanské provincie Basra, Bagdád a Mosul spojeny v jeden administrativní celek pod britskou kontrolou. Nikoho tehdy nenapadlo, že takovýto celek jinak mnoho smyslu nedává. V roce 1919 tu nebyli žádní Iráčané; historie, náboženství, geografické podmínky tamější lid spíše rozdělovaly, než spojovaly. Populaci tvořila polovina šíitů, a čtvrtina sunnitů a další menšiny od židů po křesťany. Kromě náboženství tu byla ještě další trhlina: zatímco polovina obyvatel byli Arabové, zbytek byli Kurdové, Peršané či Asyřané. Dát dohromady tyto tři provincie a očekávat, že vznikne národ, bylo přinejmenším naivní, navíc v té době nikdo netušil, jaké potíže vzniknou, když se tak různorodá populace vtěsná do jednoho státu. Navíc Britové po získání mandátu předpokládali, že v regionu zůstanou celé generace. Nepočítali ale s postupným rozmachem arabského nacionalizmu a už v roce 1921 dali váhavý souhlas se vznikem Iráckého království. Britové nakonec souhlasili i s vyhlášením nezávislosti Iráku 3. října 1932, ale i nadále si zachovali část svého vlivu. Po druhé světové válce zažila země řadu turbulentních období, po převratu v roce 1958 se Irák stal republikou, po dalším převratu v roce 1963 zemi ovládla socialistická strana Baas, sdružující převážně menšinové sunnity (které ostatně protežovali už Britové) a od roku 1979 pak železnou rukou zemi vládl Saddám Husajn. Po vstupu USA a spojenců do Iráku v roce 2003, s cílem svrhnout Saddámovu brutální vládu se ukázalo, že vzhledem k etnickému rozdělení Iráku a tisíciletému konfliktu mezi sunnity a šíity je mnohem obtížnější nastolit pluralitní demokracii než svrhnout samotného diktátora. Šíité, po desítky let utiskováni režimem, chápali demokracii jako potvrzení své početní převahy a sunnité chápali nové pořádky jako zahraniční represi. Kurdové, kteří nezapomněli na brutální útisk z Bagdádu a nedostatečnou podporu ze zahraničí se ještě více opevnili na severu země. Po pádu režimu a konečném stažení amerických vojsk v roce 2011, zemi zasáhla vlna protestů, kterou Západ malebně nazval Arabské jaro a které se přelilo v útoky sunnitských ozbrojených skupin proti většinové šíítské populaci, s cílem podlomit důvěru ve schopnosti centrální vlády se šíitským premiérem v čele, kdy po kolapsu irácké armády začala nabírat na síle organizace Islámský stát…
Je však velký problém představit si a chtít spravedlivější uspořádání. Je tu možnost dát Kurdům jejich vlastní stát, na druhou stranu je tu reál-politika, kdy se nejen Západ snaží zachovat co nejdéle stávající hranice, neboť panují všeobecné obavy, že by jejich změna vyvolala ještě větší destabilizaci. Proti demontáži Iráku jsou z nejrůznějších důvodů momentálně úplně všichni (s ohledem na vlastní historii s kurdskými emancipačními snahami sympatizuje Izrael). Turecko, Írán a Sýrie, které mají vlastní významné kurdské komunity, se obávají o integritu svého území a situaci komplikují i pokračující boje s tzv. Islámským státem. Zdá se však, že přes momentální blokádu a harašení zbraněmi ze strany centrální vlády v Bagdádu, sehrají značnou roli i ekonomické zájmy. Ankara v roce 2014 podepsala s Irbílem obchodní smlouvu, týkající se zejména energetických zdrojů, v Kurdistánu působí na 4000 tureckých firem, mnoho firem v západním Íránu obchoduje s kurdskými dodavateli a navíc krátce před referendem ruský energetický gigant Rosněfť podepsal smlouvu o rozvoji kurdských ropných a plynových polí v Kirkúku ve výši 1 miliardy dolarů.
Versailleská mírová konference řešila uspořádání Blízkého východu bez Kurdů, a ukázalo se, že to stabilitě regionu neprospělo. Dnes by však bylo naopak chybou řešit „ kurdskou otázku“ bez širšího uspořádání v regionu. Zatím není úplně jasné, jaké bude další směřování státu oslabeného vnitřní nejednotou. V poslední době se zmiňuje konfederační uspořádání v Iráku. Pokud by však měla být do budoucna v zemi zachována rovnováha a stabilita, nabízel by se pro začátek model trojkonfederace: na severu irácký Kurdistán, sunnité uprostřed a na jih od Bagdádu šíité. Tento model by asi nebyl úplně ideální (nebylo by asi možné zohlednit nároky minorit, jako jsou Jezídové nebo iráčtí Turkmeni), ale tři hlavní etnicko-náboženské skupiny by se mohly reálně ztotožnit s alespoň nějakým způsobem vymezenou územní suverenitou a začít na svém území budovat státoprávní uspořádání. Vzhledem k panujícímu chaosu v regionu to však může být v dosti vzdálené budoucnosti.
http://www.middleeasteye.net/news/iraqi-pm-promises-defend-kurds-against-any-attack-1727748641
https://www.debka.com/iraq-slim-hope-iranian-turkish-backing-kurds-even-economic-warfare/
Jitka Mikysková
Írán vyhrožuje Evropě raketami
Jaderná dohoda s Íránem, po mnoha letech těžce vyjednaná v roce 2015, začala dostávat trhliny s nástupem prezidenta Trumpa do úřadu, pro kterého je trvalým trnem v oku a označil ji za vůbec nejhorší dohodu
Jitka Mikysková
Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?
Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá
Jitka Mikysková
Tajná dohoda s tzv. Islámským státem
Podle blízkovýchodního reportéra BBC Quentina Sommervilla existuje dohoda mezi Američany podporovanými kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) a radikály z tzv. Islámského státu,
Jitka Mikysková
„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit
ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států. Oba prezidenti se sice na summitu ve Vietnamu několikrát potkali, ostatně ani nebylo možné se minout a krátce spolu hovořili, ale to, že se oficiální schůzka nakonec nekonala, naznačuje,
Jitka Mikysková
Putin může být spokojený: dvouleté angažmá Ruska v Sýrii splnilo svůj účel
Zítra to budou dva roky, co se Rusko začalo vojensky angažovat v syrské krizi a zatím to vypadá, že se prezidentu Putinovi podařilo naplnit cíle, se kterými do konfliktu vstupoval.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Řidič Porsche srazil v Hloubětíně ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražském Hloubětíně sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
OBRAZEM: Prahou prošel majálesový průvod. Masky kritizovaly Beka a bydlení
Součástí oslav 1. máje byl ve středu studentský majálesový průvod, který vyrazil z pražské Kampy a...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1350x
Dante, Ráj, zpěv 17