Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?
zhruba od roku 2014 a souvisí to do jisté míry s proměnou ruské zahraniční politiky – stala se mnohem smělejší a sebevědomější. Rusko se chce zkrátka vrátit na pozici globální velmoci a budování zahraničních základen je jednou z cest, jak si tuto pozici zajistit.
Za sovětské éry si Rusové v roce 1971 pronajali syrský přístav Tartús, provozovali výzvědné centrum Lourdes SIGINT na Kubě, od roku 1979 měli pronajatý hlubinný přístav Cam Ranh ve Vietnamu (základnu původně postavili Američané během vietnamské války), v Egyptě využívali vojenskou základnu ve městě Sídí Barrání. Do rozpadu Sovětského svazu měla Moskva svou námořní základnu ještě v Somálsku, Jemenu nebo Etiopii a opěrně body mělo sovětské námořnictvo i v severní Africe (využívalo alžírský přístav Oran a některé přístavy v Egyptě).
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly postupně všechny zahraniční základny, převážně z finančních důvodů uzavřeny a teprve od roku 2006 mohlo Rusko začít s modernizací tartúské základny a tím obnovit svou stálou vojenskou přítomnost ve Středomoří.
V roce 2014 ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že Moskva vyjednává o zřízení základen s osmi státy. Údajně se mělo jednat o Kubu, Vietnam, Venezuelu, Nikaraguu, Alžírsko, Kypr, Singapur nebo Seychely.
Výběr států je přímo čítankový- všechny státy mají strategickou polohu, buď leží v blízkosti Spojených států, nebo u Středozemního moře, případně v blízkosti Adenského zálivu a Jihočínského moře, kudy vedou důležité námořní trasy.
Země Latinské Ameriky jsou odedávna „zadním dvorkem“ Spojených států, které si tam své zájmy bedlivě hlídají. V případě Kuby by však Rusové nemuseli být tak úplně bez šancí, po částečném uvolnění americko-kubánských vztahů za Obamovy administrativy naopak současná americká administrativa nedávno zpřísnila obchodní a turistické sankce proti Kubě. Na druhou stranu by si ale Kubánci mohli pamatovat blamáž během Karibské krize v roce 1962 a poučeni z minulosti by mohli být opatrnější.
Základny, které má Rusko momentálně v zahraničí se nacházejí v bývalých sovětských republikách – jedná se třeba o Tádžikistán, Kazachstán nebo Kyrgyzstán a využívá i některá zařízení v Bělorusku. Od anexe Krymu si zajistilo námořní základnu v Sevastopolu a pro Rusko životně důležitý přístup k teplým mořím. Od svého vstupu do syrského konfliktu modernizuje tartúský přístav a leteckou základnu v Latákiji, před časem získalo možnost používat kyperský přístav Limassol a podle ruských zdrojů jednalo o možnosti pronájmu zařízení v egyptském Sídí Barrání. Výrazněji pokročilo Rusko pouze v budování základen Arktický trojlístek na svém území v Arktidě.
Zatím to i podle vyjádření Vladimira Putina vypadá na to, že se nejedná o zřízení plnohodnotných vojenských základem, ale spíše o možnost, aby mohlo Rusko v případě potřeby využívat tamní vojenská zařízení. Důvod je celkem jasný - jestli by na to Rusko mělo - základny jsou hodně finančně náročnou záležitostí a ruské hospodářství není v nejlepší kondici.
I kdyby došlo k uzavření dohod o základnách s některými státy, Rusko globální vojenskou situaci nijak zásadně neovlivní – Spojené státy totiž mají ve světě okolo 800 základen a prezident Trump navrhl ve vojenském rozpočtu na rok 2018 částku 639 miliard dolarů, kterou Kongres navrhuje navýšit o dalších 30 miliard. A co na to rozpočet Ruské federace?
https://ria.ru/world/20171105/1508240442.html
http://www.bbc.com/news/world-europe-39629819
http://www.bbc.com/news/world-europe-37591756
Jitka Mikysková
Írán vyhrožuje Evropě raketami
Jaderná dohoda s Íránem, po mnoha letech těžce vyjednaná v roce 2015, začala dostávat trhliny s nástupem prezidenta Trumpa do úřadu, pro kterého je trvalým trnem v oku a označil ji za vůbec nejhorší dohodu
Jitka Mikysková
Tajná dohoda s tzv. Islámským státem
Podle blízkovýchodního reportéra BBC Quentina Sommervilla existuje dohoda mezi Američany podporovanými kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) a radikály z tzv. Islámského státu,
Jitka Mikysková
„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit
ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států. Oba prezidenti se sice na summitu ve Vietnamu několikrát potkali, ostatně ani nebylo možné se minout a krátce spolu hovořili, ale to, že se oficiální schůzka nakonec nekonala, naznačuje,
Jitka Mikysková
Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák
Kurdské referendum o nezávislosti v podstatě jen znovu obnažilo staronové problémy, se kterými se Irák, který vznikl jako umělý konstrukt po zhroucení Osmanské říše, potýká po celou dobu své existence
Jitka Mikysková
Putin může být spokojený: dvouleté angažmá Ruska v Sýrii splnilo svůj účel
Zítra to budou dva roky, co se Rusko začalo vojensky angažovat v syrské krizi a zatím to vypadá, že se prezidentu Putinovi podařilo naplnit cíle, se kterými do konfliktu vstupoval.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Vrah tělo ubodaného muže hodil do žumpy, tam tlelo dva měsíce. Dostal 20 let
Krajský soud v Ostravě poslal na dvacet let do vězení 62letého Karla Machalu za to, že předloni v...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
Nezvládla jsem prodat svou práci. Neměla jsem lajky, řekla končící Langšádlová
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, protože...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1350x
Dante, Ráj, zpěv 17