Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svět podle Putina a svět podle Spojených států

25. 06. 2017 15:23:33
nikdy nebude stejný, objektivně vzato, není horší ani lepší, je prostě jiný a je to dáno odlišnou historií a kulturou.

U národů hraje historie stejnou roli, jako u jednotlivých lidí hraje charakter. Modely chování, které u národů vznikly v minulosti do značné míry ovlivňují současnost.

Otcové zakladatelé již od počátku formování americké státnosti vnímali Nový svět jako říši svobody a demokracie, naprosto odlišné od nepravostí Starého kontinentu. Podle Thomase Jeffersona byla Amerika nejenom rodící se velmocí, ale "říší svobody," která koná v zájmu lidstva a prosazuje principy dobré vlády. Spojené státy podle něj nejsou obyčejnou zemí, nýbrž nástrojem Božího plánu a vzorem světového uspořádání.To Americe, prodchnuté přesvědčením, že její vlastní vývoj spoluutváří úděl lidstva, umožnilo bez sebemenšího zdráhání líčit expanzi, díky níž se USA prosadily jako velmoc ve dvou oceánech, jako nevídaně nesobeckou misi.Když v 19. století Amerika expandovala nebo vedla války, bylo to Američany vnímáno jako šíření demokratických hodnot a svobody.

Velmocenskou roli USA na počátku 20. století začal naplňovat Theodore Roosevelt, který nově nadefinoval mezinárodní úlohu Spojených států s tím, že mají právo preventivně zasahovat do vnitřních záležitostí ostatních států západní polokoule a napravovat evidentní křivdy. Z jeho úst také poprvé zaznělo, že by se USA měly ujmout pravomocí "mezinárodní policejní síly". Na něj později navázal Wilsonův idealismus s tezí, že Spojené státy díky Božímu údělu představují národ nového druhu, který miluje svobodu a lidská práva nade všechno ostatní. Wilsonova mírotvorná strategie, ostatně uplatňovaná v podstatě dodnes, spočívala na předpokladu, že všechny národy na celém světě jsou motivovány stejnými hodnotami jako Amerika.

Ve druhé polovině 20. století, i v souvislosti s postupující dekolonizací, pak byly Spojené státy konfrontovány s řadou států, které zvolily jiný model uspořádání, což Američany znejistilo a vedlo k několika válkám ve jménu tohoto předurčeného údělu být ochráncem a šiřitelem demokratických svobod a k podpoře nejrůznějších diktatur.

Oproti Spojeným státům se Rusko utvářelo na úplně jiných základech. Už od formování Kyjevské Rusi někdy okolo 10. století se země nacházela na rušné a problematické křižovatce civilizací, na severu sousedila s Vikingy, na jihu s expandujícím arabským impériem a na východě s výbojnými tureckými kmeny. S vpádem Mongolů ve 13. století země zažila skoro tři století mongolské nadvlády, která vtiskla Rusku orientaci na východ.Později se Rusko namáhavě soustředilo na obnovení státní samostatnosti a zajištění hranic ze všech stran. Jak postupně narůstala rozloha Ruska, paradoxně se začalo vnímat jako obléhaný výběžek civilizace, který se může zabezpečit jedině tím, že všem svým sousedům vnutí svou absolutní vůli. Za vlády cara Petra Velikého došlo sice k velké modernizaci země, ale prudké tempo jeho reforem způsobilo, že si Rusko uchovalo nejistotu chudáka, který se vzmohl (trefná poznámka H. Kissingera).Tento pocit nejistoty již Rusku zůstal a konflikt mezi Západem a Ruskem se prohloubil v období ruské občanské války 1918-1920, kdy intervence Západu byla Rusy vnímána jako snaha o zničení země. V ruské společnosti se tak etabloval fenomén "nepřítele zvenčí," což byl i jeden z důvodů Stalinovy anexe jihovýchodní Evropy, aby se jak řekl: "Sovětský svaz zabezpečil proti všem nahodilostem." Současná Putinovská éra je tedy zcela zákonitě pokračováním tradiční ruské podezíravosti vůči Západu, násobené tradičními pocity nejistoty a ohrožení. Zjednodušeně by se dalo říci, že tak, jak je Amerika přesvědčena o svém předurčení bránit svět, Rusko se na základě svých zkušeností brání před světem.

Spojené státy by v zásadě měly být připraveny dosáhnout s Ruskem geopolitického porozumění. Trump a Putin jsou oba realisté a pragmatici. Otázkou zůstává, zda za současné mezinárodní konstelace jim bude toto dorozumění povoleno.

Autor: Jitka Mikysková | neděle 25.6.2017 15:23 | karma článku: 34.45 | přečteno: 1590x

Další články blogera

Jitka Mikysková

Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?

Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá

19.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 634 | Diskuse

Jitka Mikysková

Tajná dohoda s tzv. Islámským státem

Podle blízkovýchodního reportéra BBC Quentina Sommervilla existuje dohoda mezi Američany podporovanými kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) a radikály z tzv. Islámského státu,

18.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 40.00 | Přečteno: 5708 | Diskuse

Jitka Mikysková

„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit

ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států. Oba prezidenti se sice na summitu ve Vietnamu několikrát potkali, ostatně ani nebylo možné se minout a krátce spolu hovořili, ale to, že se oficiální schůzka nakonec nekonala, naznačuje,

11.11.2017 v 17:02 | Karma článku: 16.98 | Přečteno: 275 | Diskuse

Jitka Mikysková

Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák

Kurdské referendum o nezávislosti v podstatě jen znovu obnažilo staronové problémy, se kterými se Irák, který vznikl jako umělý konstrukt po zhroucení Osmanské říše, potýká po celou dobu své existence

1.10.2017 v 15:05 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 387 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Starý

Karty ve sněmovně jsou rozdány

Moje slova z předchozího blogu se naplňují. Jasná vládní koalice se v nové sněmovně nerýsuje. Kde jsou příčiny současného stavu a jak to celé nakonec dopadne?

24.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Nemravná privatizace 17. listopadu aneb kádrováci v akci

Musela jsem si nechat pár dní odstup, abych vydýchala rozčarování z průběhu oslav 17. listopadu. Opět se ukázalo, jak hlasití jsou u nás příznivci tzv. selektivní demokracie.

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 329 | Diskuse

Roman Máca

Reakce na rozhovory s nominantem do čela bezpečnostního výboru Radkem Kotenem (SPD)

Pan poslanec Radek Koten (SPD) je podle mého názoru vysoce nekompetentní nedůvěryhodná nepravdy hovořící osoba a současně je i bezpečnostním rizikem. V článku předkládám argumenty vedoucí k tomuto závěru.

24.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 17.29 | Přečteno: 776 | Diskuse

Jan Bartoň

ANO to dalo Fialovi „sežrat“

Nezvolení Petra Fialy do místopředsednické funkce není jenom demonstrace síly. Je to ocenění „konstruktivní role“, kterou ODS při sestavování orgánů sněmovny předvedla v Kalouskově bloku.

24.11.2017 v 13:43 | Karma článku: 29.66 | Přečteno: 1062 | Diskuse

Erik Steinn

Babiš konečně nabídl Fialovi akceptovatelnou nabídku k sňatku

ODS je v koutě, takovou nabídku nelze odmítnout!! Stát bude říti několik státních firem a agentur, jejichž ředitelem bude pan Babiš, pak už je jedno kdo bude předsedou vlády.

24.11.2017 v 11:32 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 1670 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 25.66 Průměrná čtenost 1327

Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli!

Dante, Ráj, zpěv 17



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.