Severoatlantická aliance se dnes rozroste o nového člena – Černou Horu. Pro NATO je to už čtvrté rozšíření po pádu železné opony.
„Ukazuje to, že dveře do Aliance jsou otevřené," prohlásil na adresu vstupu Černé Hory generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ze strategického pohledu se uvádí, že NATO tak bude kontrolovat celé pobřeží Jadranu, což ale pro Alianci není tak klíčové. Pobřeží Černé Hory není příliš velké a moře není natolik rozsáhlé, aby ho nemohly kontrolovat ostatní členské státy. Navíc černohorská armáda čítá jen 2000 vojáků. Primárně jde tedy o symbolickou rovinu a další signál do Moskvy, která měla tradičně s Černou Horou dobré vztahy a spolu se Srbskem ji Rusko považuje za svou sféru vlivu. NATU se tak podařilo odlákat Rusku dalšího spojence. Odhlédnuto od dalšího poklesu geopolitického vlivu Ruska na západním Balkáně, jde i o rovinu ekonomickou. Desetitisíce Rusů vlastní v zemi nemovitosti a ruští podnikatelé mají v zemi své obchodní zájmy. Snaha o vstup Černé Hory do NATO zhoršila vztahy natolik, že Moskva začala otevřeně podporovat opoziční politiky a podle černohorské prokuratury stála i za pokusem o státní převrat v loňském roce.
Situaci komplikuje i fakt, že sami obyvatelé Černé Hory jsou nyní rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří v spojenectví s ortodoxními křesťany a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. Řada Černohorců totiž dosud nezapomněla, že v roce 1999 během kosovské války bombardovaly letouny NATO Srbsko a Černou Horu, i proto řada obyvatel členství v Alianci odmítá.
Moskva se svou obvyklou rétorikou „musí zvažovat strategické dopady takového kroku a vyhrazuje si právo na kroky směřující na ochranu svých zájmů a národní bezpečnosti.“ Bránit ruské zájmy začala tím, že zakázala dovoz vína z této balkánské země, prý z hygienických důvodů. Od Moskvy tedy dneškem odpadl další spojenec. Budoucnost ukáže, jak to poznamená vztahy Aliance s Ruskem, které je na své sféry vlivu obzvláště citlivé.
