aneb jak „Churchillovo hračkářství“ přispělo k úspěchu vylodění v Normandii. Současným politickým lídrům, domácím i zahraničním, soustavně kritizovaným za jejich myšlenkové stereotypy, by neškodilo poučit se o nekonvenčním myšlení
u jimi často tak hojně citovaného Winstona Churchilla, který ač konzervativní politik, častokrát neváhal využívat nekonvenční nástroje a neprobádané cesty nebo podporovat na první dojem bizarní projekty.
Churchill sice neměl technické vzdělání, díky vysokému intelektu a intuici však dokázal poznat dobré nápady. Není moc známo, že roku 1939 bylo na britském ministerstvu války vytvořeno speciální oddělení, které vyvíjelo nezvyklou vojenskou techniku a kterému se později říkalo „Churchillovo hračkářství.“
Churchill podporoval a prosazoval nápady ženijního generála Percyho Hobarta, který převzal v dubnu 1943 velení 79. obrněné divize, jejímž úkolem byla podpora připravované invaze do Francie. Hobartův tým se soustředil zejména na speciální vozidla pro invazi, kterým se začalo říkat „Hobartovy legrácky.“ Jednalo se o napohled bizarní obojživelná vozidla, tanky a transportéry s přezdívkami jako krokodýl, krab nebo létající popelnice (Churchill Crocodile, Sherman Crab, Matilda Scorpion). Legrácky, vzniklé z důmyslu a nekonvenčního ducha, přispěly významným způsobem ke zdaru spojenecké invaze v Normandii.
Veřejnost je unavená stále stejnými politickými stereotypy. Tak co to zkusit v té politice trochu nápaditěji a s nadhledem? Při těžkopádnosti současných politiků bohužel lehkost ducha lze jen těžko očekávat.
