Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak to vlastně má Británie s Evropou? Specificky a složitě

30. 03. 2017 15:40:03
V duchu nejlepších britských tradic byl včera EU předán dopis, kterým se Británie vydala na pomyslnou plavbu mimo evropský dosah.

Velká Británie vždycky byla tak trochu jiným členem a vzhledem ke své historii, koloniálnímu panství, geografické poloze, Commonwealthu a řadě jiných faktorů, ve své novodobé historii kolem Evropy spíše jen kroužila. Ve druhé polovině 19. století zaujímala ve své zahraniční politice koncepci tzv. skvělé izolace, což v praxi znamenalo příliš se nezaplétat do záležitostí kontinentální Evropy a soustředit se především na své vlastní problémy a rozvoj svého zámořského impéria. Zároveň však vyvažovala celý systém mocenské rovnováhy a tak bránila jednotlivým velmocí zaujmout dominantní pozici (vzhledem k tomu, že už dnes je faktickým evropským hegemonem Německo, dost záleží na tom, jak silné budou ostatní státy). Celkem vlažný postoj k Evropě se nezměnil ani dlouho po druhé světové válce, ačkoliv např. Winston Churchill byl velkým příznivcem sjednocené Evropy, dokonce přišel s ideou Spojených států evropských, ale překvapivě přiřkl vůdčí roli Francii. Británie, ač významný producent uhlí a oceli, nevstoupila ani do roku 1952 konstituovaného Společenství uhlí a oceli (ačkoliv původní koncepce upřednostňovala USA a Commonwealth), v roce 1957 se vyhnula podpisu Římských smluv a místo toho přišla v roce 1960 s vlastní iniciativou Evropského sdružení volného obchodu, které mělo představovat méně institucionalizovanou alternativu tehdejšímu Evropskému společenství.

Když se Británie nakonec v roce 1961 rozhodla k integračnímu procesu přistoupit, vetoval v roce 1963 přístupová jednání francouzský prezident Charles de Gaulle, který se obával zvýšení amerického vlivu v Evropě právě prostřednictvím Británie. Druhý pokus Britů o vstup v roce 1967 de Gaulle opět vetoval. Nakonec Británie vstoupila do ES k 1. lednu 1973.

Je celkem málo známo, že již 5. června 1975 proběhlo první referendum o setrvání v tehdejším Evropském společenství, které iniciovala nová labouristická vláda premiéra Harolda Wilsona, a Britové se tenkrát vyslovili 67% pro setrvání v ES. Hlavní diskuze se vedly nad britským příspěvkem do evropského rozpočtu, protože Británie se svým vstupem stala jedním z největších čistých plátců, do evropského rozpočtu hodně platila a málo z něj dostávala.

Proslulou se stala premiérka Margaret Thatcherová a její obávaná kabelka, kterou neváhala na summitu v roce 1984 bušit o stůl a současně volat: „Vraťte nám naše peníze!“ a skutečně si vymohla nápravu rozpočtové pozice Spojeného království.

Ačkoliv si Británie před podpisem Maastrichtské smlouvy v roce 1993 a Lisabonské smlouvy v roce 2008, vyjednala řadu výjimek trvalého rázu (jako neúčast na společné měně, nebýt součástí Schengenského prostoru, není signatářem Evropské charty základních lidských práv a svobod, řada výjimek v oblasti společné vízové, azylové a přistěhovalecké politiky), díky byrokratickému tlaku na stále větší centralizaci EU to prostě nestačilo. Británie si zakládá na své parlamentní demokracii a jde jí hlavně o svrchovaný parlament a soudnictví.

S odchodem Británie přijde EU o rovnováhu a zdravý britský skepticismus. Navíc dala Unii signál, že by se mělo hodně změnit. Zdá se však, že unijní lídři jsou prostě nepoučitelní. Pokud poučení z brexitu vyústí například do realizace koncepce vícerychlostní Evropy, více jednoty to nepřinese, spíše naopak. Podle premiérky Mayové Británie opouští Evropskou unii, ale neopouští Evropu. Ať si to vyložíme jakkoliv, Evropa celkově bude tratit více a bez Británie to už nebude ono.

Autor: Jitka Mikysková | čtvrtek 30.3.2017 15:40 | karma článku: 18.77 | přečteno: 314x

Další články blogera

Jitka Mikysková

Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?

Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá

19.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 634 | Diskuse

Jitka Mikysková

Tajná dohoda s tzv. Islámským státem

Podle blízkovýchodního reportéra BBC Quentina Sommervilla existuje dohoda mezi Američany podporovanými kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) a radikály z tzv. Islámského státu,

18.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 40.00 | Přečteno: 5708 | Diskuse

Jitka Mikysková

„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit

ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států. Oba prezidenti se sice na summitu ve Vietnamu několikrát potkali, ostatně ani nebylo možné se minout a krátce spolu hovořili, ale to, že se oficiální schůzka nakonec nekonala, naznačuje,

11.11.2017 v 17:02 | Karma článku: 16.98 | Přečteno: 275 | Diskuse

Jitka Mikysková

Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák

Kurdské referendum o nezávislosti v podstatě jen znovu obnažilo staronové problémy, se kterými se Irák, který vznikl jako umělý konstrukt po zhroucení Osmanské říše, potýká po celou dobu své existence

1.10.2017 v 15:05 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 387 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Starý

Karty ve sněmovně jsou rozdány

Moje slova z předchozího blogu se naplňují. Jasná vládní koalice se v nové sněmovně nerýsuje. Kde jsou příčiny současného stavu a jak to celé nakonec dopadne?

24.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Nemravná privatizace 17. listopadu aneb kádrováci v akci

Musela jsem si nechat pár dní odstup, abych vydýchala rozčarování z průběhu oslav 17. listopadu. Opět se ukázalo, jak hlasití jsou u nás příznivci tzv. selektivní demokracie.

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 404 | Diskuse

Roman Máca

Reakce na rozhovory s nominantem do čela bezpečnostního výboru Radkem Kotenem (SPD)

Pan poslanec Radek Koten (SPD) je podle mého názoru vysoce nekompetentní nedůvěryhodná nepravdy hovořící osoba a současně je i bezpečnostním rizikem. V článku předkládám argumenty vedoucí k tomuto závěru.

24.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 825 | Diskuse

Jan Bartoň

ANO to dalo Fialovi „sežrat“

Nezvolení Petra Fialy do místopředsednické funkce není jenom demonstrace síly. Je to ocenění „konstruktivní role“, kterou ODS při sestavování orgánů sněmovny předvedla v Kalouskově bloku.

24.11.2017 v 13:43 | Karma článku: 30.19 | Přečteno: 1102 | Diskuse

Erik Steinn

Babiš konečně nabídl Fialovi akceptovatelnou nabídku k sňatku

ODS je v koutě, takovou nabídku nelze odmítnout!! Stát bude říti několik státních firem a agentur, jejichž ředitelem bude pan Babiš, pak už je jedno kdo bude předsedou vlády.

24.11.2017 v 11:32 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 1678 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 25.66 Průměrná čtenost 1327

Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli!

Dante, Ráj, zpěv 17



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.