Svět podle Putina a svět podle Spojených států
U národů hraje historie stejnou roli, jako u jednotlivých lidí hraje charakter. Modely chování, které u národů vznikly v minulosti do značné míry ovlivňují současnost.
Otcové zakladatelé již od počátku formování americké státnosti vnímali Nový svět jako říši svobody a demokracie, naprosto odlišné od nepravostí Starého kontinentu. Podle Thomase Jeffersona byla Amerika nejenom rodící se velmocí, ale "říší svobody," která koná v zájmu lidstva a prosazuje principy dobré vlády. Spojené státy podle něj nejsou obyčejnou zemí, nýbrž nástrojem Božího plánu a vzorem světového uspořádání.To Americe, prodchnuté přesvědčením, že její vlastní vývoj spoluutváří úděl lidstva, umožnilo bez sebemenšího zdráhání líčit expanzi, díky níž se USA prosadily jako velmoc ve dvou oceánech, jako nevídaně nesobeckou misi.Když v 19. století Amerika expandovala nebo vedla války, bylo to Američany vnímáno jako šíření demokratických hodnot a svobody.
Velmocenskou roli USA na počátku 20. století začal naplňovat Theodore Roosevelt, který nově nadefinoval mezinárodní úlohu Spojených států s tím, že mají právo preventivně zasahovat do vnitřních záležitostí ostatních států západní polokoule a napravovat evidentní křivdy. Z jeho úst také poprvé zaznělo, že by se USA měly ujmout pravomocí "mezinárodní policejní síly". Na něj později navázal Wilsonův idealismus s tezí, že Spojené státy díky Božímu údělu představují národ nového druhu, který miluje svobodu a lidská práva nade všechno ostatní. Wilsonova mírotvorná strategie, ostatně uplatňovaná v podstatě dodnes, spočívala na předpokladu, že všechny národy na celém světě jsou motivovány stejnými hodnotami jako Amerika.
Ve druhé polovině 20. století, i v souvislosti s postupující dekolonizací, pak byly Spojené státy konfrontovány s řadou států, které zvolily jiný model uspořádání, což Američany znejistilo a vedlo k několika válkám ve jménu tohoto předurčeného údělu být ochráncem a šiřitelem demokratických svobod a k podpoře nejrůznějších diktatur.
Oproti Spojeným státům se Rusko utvářelo na úplně jiných základech. Už od formování Kyjevské Rusi někdy okolo 10. století se země nacházela na rušné a problematické křižovatce civilizací, na severu sousedila s Vikingy, na jihu s expandujícím arabským impériem a na východě s výbojnými tureckými kmeny. S vpádem Mongolů ve 13. století země zažila skoro tři století mongolské nadvlády, která vtiskla Rusku orientaci na východ.Později se Rusko namáhavě soustředilo na obnovení státní samostatnosti a zajištění hranic ze všech stran. Jak postupně narůstala rozloha Ruska, paradoxně se začalo vnímat jako obléhaný výběžek civilizace, který se může zabezpečit jedině tím, že všem svým sousedům vnutí svou absolutní vůli. Za vlády cara Petra Velikého došlo sice k velké modernizaci země, ale prudké tempo jeho reforem způsobilo, že si Rusko uchovalo nejistotu chudáka, který se vzmohl (trefná poznámka H. Kissingera).Tento pocit nejistoty již Rusku zůstal a konflikt mezi Západem a Ruskem se prohloubil v období ruské občanské války 1918-1920, kdy intervence Západu byla Rusy vnímána jako snaha o zničení země. V ruské společnosti se tak etabloval fenomén "nepřítele zvenčí," což byl i jeden z důvodů Stalinovy anexe jihovýchodní Evropy, aby se jak řekl: "Sovětský svaz zabezpečil proti všem nahodilostem." Současná Putinovská éra je tedy zcela zákonitě pokračováním tradiční ruské podezíravosti vůči Západu, násobené tradičními pocity nejistoty a ohrožení. Zjednodušeně by se dalo říci, že tak, jak je Amerika přesvědčena o svém předurčení bránit svět, Rusko se na základě svých zkušeností brání před světem.
Spojené státy by v zásadě měly být připraveny dosáhnout s Ruskem geopolitického porozumění. Trump a Putin jsou oba realisté a pragmatici. Otázkou zůstává, zda za současné mezinárodní konstelace jim bude toto dorozumění povoleno.
Jitka Mikysková
Írán vyhrožuje Evropě raketami
Jaderná dohoda s Íránem, po mnoha letech těžce vyjednaná v roce 2015, začala dostávat trhliny s nástupem prezidenta Trumpa do úřadu, pro kterého je trvalým trnem v oku a označil ji za vůbec nejhorší dohodu
Jitka Mikysková
Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?
Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá
Jitka Mikysková
Tajná dohoda s tzv. Islámským státem
Podle blízkovýchodního reportéra BBC Quentina Sommervilla existuje dohoda mezi Američany podporovanými kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) a radikály z tzv. Islámského státu,
Jitka Mikysková
„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit
ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států. Oba prezidenti se sice na summitu ve Vietnamu několikrát potkali, ostatně ani nebylo možné se minout a krátce spolu hovořili, ale to, že se oficiální schůzka nakonec nekonala, naznačuje,
Jitka Mikysková
Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák
Kurdské referendum o nezávislosti v podstatě jen znovu obnažilo staronové problémy, se kterými se Irák, který vznikl jako umělý konstrukt po zhroucení Osmanské říše, potýká po celou dobu své existence
Jitka Mikysková
Putin může být spokojený: dvouleté angažmá Ruska v Sýrii splnilo svůj účel
Zítra to budou dva roky, co se Rusko začalo vojensky angažovat v syrské krizi a zatím to vypadá, že se prezidentu Putinovi podařilo naplnit cíle, se kterými do konfliktu vstupoval.
Jitka Mikysková
Patová situace na Korejském poloostrově: důsledek dávné remízy
Poslední dobou se stále více potvrzuje, že řada nynějších světových krizí má své kořeny ve více méně blízké či vzdálenější minulosti. Nejnovějším přírůstkem je eskalace napětí mezi USA a Severní Koreou,
Jitka Mikysková
Ruské manévry Západ 2017: tajný plán Moskvy pro okupaci nebo zbytečná panika?
Rusko-běloruské cvičení ZAPAD 2017, které má začít 14. září, vzbuzuje emoce již řadu měsíců. S vojenskými cvičeními je v poslední době vůbec potíž: když je pořádá NATO, protestuje Rusko, když pořádá cvičení Rusko,
Jitka Mikysková
O migranty z Afriky evropské země nestojí, ale V4 dostala zase vynadáno
V4 to tento týden opět schytala od italského premiéra Gentiloniho, aby Itálii nepoučovala, ale přitom v dopise, který mu zaslala, se například uvádí, že před vpuštěním migrantů do Evropy je třeba odlišit uprchlíky od ekonomických
Jitka Mikysková
Přehnané ukrajinské ambice: skeptická EU, naštvané Rusko
Že Ukrajina příliš spěchá na členství v EU a NATO se ukázalo po úterním summitu EU - Ukrajina v Kyjevě. Ukrajinský „evropský sen“ EU evidentně nesdílí.
Jitka Mikysková
Migrace z Afriky se stala pro summit G20 okrajovým tématem
Jedno z avizovaných klíčovým témat - migrace z Afriky, se na summitu G20, zdá se stalo tématem okrajovým a světoví lídři , ač mohli a měli, se věnovali raději přemlouvání Spojených států.
Jitka Mikysková
Trump s Putinem se oťukávali prý přesně 2 hodiny 16 minut
Tak to alespoň spočítala přičinlivá média po jejich schůzce v Hamburku. Na minutu přesná informace o délce schůzky a také překvapivé překvapení většiny z jejího prodloužení
Jitka Mikysková
Brusel řešil spolupráci humanitárních organizací s pašeráky ve Středozemním moři
Podivné plány na řešení nelegální migrace ve Středozemním moři zveřejnila Evropská komise po svém úterním zasedání.
Jitka Mikysková
Itálie chce zavřít své přístavy pro nelegální migranty, prezident Macron je odmítá převzít
Navzdory výzvě italského premiéra Paola Gentiloniho k naléhavé pomoci Itálii v migrační krizi panuje mezi evropskými státy nejednotnost v jejím řešení.
Jitka Mikysková
Pašeráci v Libyi nabízejí slevové akce pro migranty: proč pro ně neotevřít další přístavy?
Vzhledem k neustávajícímu přílivu ilegálních migrantů ve Středozemním moři, přišel dnes italský ministr vnitra Marco Minniti s opravdu působivým nápadem, aby evropské země otevřely své přístavy lodím zachraňujícím migranty
Jitka Mikysková
Kolik stojí nelegální migranty cesta do Evropy?
Zajímavé údaje o platbách za cestu do Evropy poskytli pracovníci vídeňského Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) a potvrzuje je i ředitel Frontexu Fabrice Leggeri.
Jitka Mikysková
Vladimir Putin se nepřekvapivě sešel s Henry Kissingerem
týden před konáním summitu skupiny G20 v německém Hamburku, kde by se měl Putin poprvé osobně sejít s prezidentem Trumpem.
Jitka Mikysková
Před 100 lety začaly Spojené státy zachraňovat Evropu
Když 6. dubna 1917 vyhlásily Spojené státy Německu válku, podařil se tím prezidentu Woodrowu Wilsonovi nebývalý průlom do té doby izolacionistické zahraniční politiky.
Jitka Mikysková
Macron vyhrožuje Česku: musíte poslouchat EU.
Macron podle svých slov považuje za „dvojnásobnou zradu“, že některé členské státy přijímají peníze z unijního rozpočtu, ale zároveň nerespektují její hodnoty, odvracejí se od ní a nejsou solidární v oblasti migrace
Jitka Mikysková
Špatná bezpečnostní situace v Evropě? Pojďme svolat konferenci.
Neutuchající záliba evropských politiků v pořádání nejrůznějších schůzek a konferencí, nejlépe na nejvyšší úrovni a nikam nevedoucích se včera přesunula do Prahy.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1350x
Dante, Ráj, zpěv 17