Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák
a dodnes hledá svou státní ideu. Přitom Kurdové jsou jen jednou částí problému, tou druhou je odvěké sektářské nepřátelství mezi sunnity a šíity, v posledních letech dále problematizované vznikem tzv. Islámského státu, který mnozí sunnité, alespoň zpočátku, podporovali a bez jejichž podpory a laxnosti mezinárodního společenství by se tento rádoby „ státní útvar“ nemohl v regionu tak silně etablovat. Nabízí se tedy otázka, jak dál koexistovat v zemi, poznamenané krutostmi posledních let, když už teď začíná být jasné, že zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Centrální vláda v Bagdádu nemá pod kontrolou celé území a jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí po sebe urvat co nejvíce a vyřídit si mezi sebou účty.
Počátek dnešního konfliktu nalezneme v období po 1. světové válce, kdy po porážce osmanského Turecka řešily Velká Británie a Francie, co si vlastně s jeho obrovskými arabskými državami počít. Během války sice byly uzavřeny některé tajné dohody a učiněno mnoho slibů (některá území byla dokonce slíbena několika stranám), ale po válce bylo všechno jinak. Nezávislý arabský stát nevznikl (původně ho Britové Arabům přislíbili, pokud povstanou proti Osmanům - tuto zradu arabský svět Západu nikdy nezapomněl a o Kurdy se již tenkrát nikdo nezajímal) a na Versailleské mírové konferenci si Francie a Velká Británie rozdělily Blízký východ formou mandátních území. Britové měli tehdy hlavně zájem o oblast Mosulu s jeho ropnými poli (ostatně o ropu jde i dnes) a tak byly staré osmanské provincie Basra, Bagdád a Mosul spojeny v jeden administrativní celek pod britskou kontrolou. Nikoho tehdy nenapadlo, že takovýto celek jinak mnoho smyslu nedává. V roce 1919 tu nebyli žádní Iráčané; historie, náboženství, geografické podmínky tamější lid spíše rozdělovaly, než spojovaly. Populaci tvořila polovina šíitů, a čtvrtina sunnitů a další menšiny od židů po křesťany. Kromě náboženství tu byla ještě další trhlina: zatímco polovina obyvatel byli Arabové, zbytek byli Kurdové, Peršané či Asyřané. Dát dohromady tyto tři provincie a očekávat, že vznikne národ, bylo přinejmenším naivní, navíc v té době nikdo netušil, jaké potíže vzniknou, když se tak různorodá populace vtěsná do jednoho státu. Navíc Britové po získání mandátu předpokládali, že v regionu zůstanou celé generace. Nepočítali ale s postupným rozmachem arabského nacionalizmu a už v roce 1921 dali váhavý souhlas se vznikem Iráckého království. Britové nakonec souhlasili i s vyhlášením nezávislosti Iráku 3. října 1932, ale i nadále si zachovali část svého vlivu. Po druhé světové válce zažila země řadu turbulentních období, po převratu v roce 1958 se Irák stal republikou, po dalším převratu v roce 1963 zemi ovládla socialistická strana Baas, sdružující převážně menšinové sunnity (které ostatně protežovali už Britové) a od roku 1979 pak železnou rukou zemi vládl Saddám Husajn. Po vstupu USA a spojenců do Iráku v roce 2003, s cílem svrhnout Saddámovu brutální vládu se ukázalo, že vzhledem k etnickému rozdělení Iráku a tisíciletému konfliktu mezi sunnity a šíity je mnohem obtížnější nastolit pluralitní demokracii než svrhnout samotného diktátora. Šíité, po desítky let utiskováni režimem, chápali demokracii jako potvrzení své početní převahy a sunnité chápali nové pořádky jako zahraniční represi. Kurdové, kteří nezapomněli na brutální útisk z Bagdádu a nedostatečnou podporu ze zahraničí se ještě více opevnili na severu země. Po pádu režimu a konečném stažení amerických vojsk v roce 2011, zemi zasáhla vlna protestů, kterou Západ malebně nazval Arabské jaro a které se přelilo v útoky sunnitských ozbrojených skupin proti většinové šíítské populaci, s cílem podlomit důvěru ve schopnosti centrální vlády se šíitským premiérem v čele, kdy po kolapsu irácké armády začala nabírat na síle organizace Islámský stát…
Je však velký problém představit si a chtít spravedlivější uspořádání. Je tu možnost dát Kurdům jejich vlastní stát, na druhou stranu je tu reál-politika, kdy se nejen Západ snaží zachovat co nejdéle stávající hranice, neboť panují všeobecné obavy, že by jejich změna vyvolala ještě větší destabilizaci. Proti demontáži Iráku jsou z nejrůznějších důvodů momentálně úplně všichni (s ohledem na vlastní historii s kurdskými emancipačními snahami sympatizuje Izrael). Turecko, Írán a Sýrie, které mají vlastní významné kurdské komunity, se obávají o integritu svého území a situaci komplikují i pokračující boje s tzv. Islámským státem. Zdá se však, že přes momentální blokádu a harašení zbraněmi ze strany centrální vlády v Bagdádu, sehrají značnou roli i ekonomické zájmy. Ankara v roce 2014 podepsala s Irbílem obchodní smlouvu, týkající se zejména energetických zdrojů, v Kurdistánu působí na 4000 tureckých firem, mnoho firem v západním Íránu obchoduje s kurdskými dodavateli a navíc krátce před referendem ruský energetický gigant Rosněfť podepsal smlouvu o rozvoji kurdských ropných a plynových polí v Kirkúku ve výši 1 miliardy dolarů.
Versailleská mírová konference řešila uspořádání Blízkého východu bez Kurdů, a ukázalo se, že to stabilitě regionu neprospělo. Dnes by však bylo naopak chybou řešit „ kurdskou otázku“ bez širšího uspořádání v regionu. Zatím není úplně jasné, jaké bude další směřování státu oslabeného vnitřní nejednotou. V poslední době se zmiňuje konfederační uspořádání v Iráku. Pokud by však měla být do budoucna v zemi zachována rovnováha a stabilita, nabízel by se pro začátek model trojkonfederace: na severu irácký Kurdistán, sunnité uprostřed a na jih od Bagdádu šíité. Tento model by asi nebyl úplně ideální (nebylo by asi možné zohlednit nároky minorit, jako jsou Jezídové nebo iráčtí Turkmeni), ale tři hlavní etnicko-náboženské skupiny by se mohly reálně ztotožnit s alespoň nějakým způsobem vymezenou územní suverenitou a začít na svém území budovat státoprávní uspořádání. Vzhledem k panujícímu chaosu v regionu to však může být v dosti vzdálené budoucnosti.
http://www.middleeasteye.net/news/iraqi-pm-promises-defend-kurds-against-any-attack-1727748641
https://www.debka.com/iraq-slim-hope-iranian-turkish-backing-kurds-even-economic-warfare/
Jitka Mikysková
Írán vyhrožuje Evropě raketami
Jaderná dohoda s Íránem, po mnoha letech těžce vyjednaná v roce 2015, začala dostávat trhliny s nástupem prezidenta Trumpa do úřadu, pro kterého je trvalým trnem v oku a označil ji za vůbec nejhorší dohodu
Jitka Mikysková
Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?
Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá
Jitka Mikysková
Tajná dohoda s tzv. Islámským státem
Podle blízkovýchodního reportéra BBC Quentina Sommervilla existuje dohoda mezi Američany podporovanými kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) a radikály z tzv. Islámského státu,
Jitka Mikysková
„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit
ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států. Oba prezidenti se sice na summitu ve Vietnamu několikrát potkali, ostatně ani nebylo možné se minout a krátce spolu hovořili, ale to, že se oficiální schůzka nakonec nekonala, naznačuje,
Jitka Mikysková
Putin může být spokojený: dvouleté angažmá Ruska v Sýrii splnilo svůj účel
Zítra to budou dva roky, co se Rusko začalo vojensky angažovat v syrské krizi a zatím to vypadá, že se prezidentu Putinovi podařilo naplnit cíle, se kterými do konfliktu vstupoval.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Maďarský zákon o svrchovanosti dráždí europoslance, mají „vážné obavy“
Nový maďarský zákon o svrchovanosti, který má bránit zásahům zvenčí do národní politiky, v rezoluci...
Ukrajina tajně použila střely dlouhého doletu, nová pomoc vítězství nezaručí
Ukrajinská armáda už začala používat balistické rakety dlouhého doletu. Tajně jí je poskytly...
VIDEO: Londýnem běhali splašení koně. Zkrvavení vráželi do aut, pět lidí zranili
Centrem Londýna pobíhalo ve středu pět splašených koní královské kavalerie. Způsobili velký chaos v...
VIDEO: Slovenský pravičák vypustil nad hlavou europoslancům holubici míru
Krajně pravicový slovenský europoslanec Miroslav Radačovský překvapil přítomné na jednání...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1350x
Dante, Ráj, zpěv 17