Že Ukrajina příliš spěchá na členství v EU a NATO se ukázalo po úterním summitu EU - Ukrajina v Kyjevě. Ukrajinský „evropský sen“ EU evidentně nesdílí.
Politické špičky se neshodly ani na závěrečném prohlášení a důvodem prý byly právě přehnané ambice Ukrajiny kolem přijetí do EU. Podle deníku Ukrajinskaja pravda totiž Kyjev trval na tom, aby společné prohlášení obsahovalo odkaz na větu z preambule asociační dohody, že EU uznává evropské snahy Ukrajiny a vítá její evropskou volbu, což Unie odmítá a momentálně zřejmě ani nevítá. Za touto opatrností stojí, mimo dalších států Unie, hlavně Nizozemsko, které ukrajinské snahy trvale přibržďuje a i nyní chtělo v závěrečném prohlášení nová omezení a Rada EU nakonec raději na závěrečný text rezignovala.
Nejásá ale třeba i Polsko, a podle vyjádření šéfa polského ministerstva zahraničí Witolda Waszczykowského nevypadá dobře hospodářská spolupráce mezi Polskem a Ukrajinou a Poláci budou chtít předem vyřešit i otázku polské menšiny na Ukrajině, navíc prý nevidí žádnou velkou vůli ukrajinského vedení k řešení naléhavých problémů v zemi a Ukrajina prý žije v naivní víře, že Evropané za ně zvítězí v konfliktu s Ruskem.
Samotné Rusko pak nesouhlasí se vstupem Ukrajiny do EU a už vůbec ne do NATO.
Poté co začátkem června ukrajinský parlament schválil zákon, který předpokládá členství země v NATO jako prioritu její zahraniční politiky, Rusko reagovala tradičně krajně odmítavě, protože vnímá přibližování Aliance k ruským hranicím jako ohrožení své bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin svého času odůvodňoval anexi Krymu právě obavou, že by se Sevastopol, tradiční základna Černomořské flotily, mohl ocitnout v aliančních rukou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na ukrajinská prohlášení ohledně členství v NATO řekl: „V Moskvě tradičně s nedůvěrou a znepokojením přistupujeme k rozšiřování NATO směrem k našim hranicím. Soudíme, že to ohrožuje naši bezpečnost a rovnováhu sil v euroasijské oblasti. Je jasné, že Rusko podniká všechny nezbytné kroky k zachování rovnováhy a obraně vlastních zájmů a bezpečnosti.“ Zároveň nezapomněl upozornit, že na Ukrajině pokračuje občanská válka, zatímco jednou z podmínek vstupu do aliance je absence vnitřních konfliktů a územních sporů.
Ukrajina se tak trochu namlsala se zrušením víz do EU, které podle Porošenkovy tak trochu nabubřelé rétoriky znamená definitivní odtržení Ukrajiny od ruského impéria, ale tak jednoduché to nebude. Ukrajina a NATO se sice počátkem tohoto týdne v Kyjevě dohodly, že začnou jednat o akčním plánu na dosažení členství, ale šance Ukrajiny, že by se v dohledné době mohla stát členem NATO, je dost malá. Zájemci o vstup musí napřed vyřešit své mezinárodní problémy a splnit řadu kritérií. Dokud neskončí konflikt na východě Ukrajiny, nemá Kyjev šanci do NATO vstoupit. Omezení je kvůli tomu, aby nová členská země nemohla zatáhnout celý pakt do války na základě uplatnění článku 5 pomoci napadenému, čehož se všichni obávají. Navíc Aliance nepřijímá země, které mají územní spory a Ukrajina tvrdí, že ji patří Krym, který se stal součástí Ruska po výsledcích sporného referenda z března 2014. Za současné mezinárodní situace je málo pravděpodobné, že by se Rusko Krymu vzdalo, a v podstatě tak může blokovat Ukrajinu na dost dlouhou dobu. Odborníci se domnívají, že Kyjev si nebude moci nárokovat členství v NATO v příštích 20 letech.
Momentálně se zdá, že svůj „ evropský sen“ sní Ukrajinci úplně sami. EU nepodpořila evropskou aspiraci Ukrajiny a Rusko bude blokovat úplně všechno. Pro EU jsou navíc vztahy s Ruskem strategickou otázkou pro budoucnost Evropy a proto ty opatrné tanečky kolem Ukrajiny. Pro EU tak bude nesnadné vyřešit, jak pomoci Ukrajině v evropské integraci a současně nezhoršit již tak špatné vztahy s Ruskem.
