Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

70 let po vyhlášení Marshallova plánu jsou Spojené státy a Evropa stále spojenci, ale…

3. 06. 2017 15:50:12
Skoro všichni byli překvapeni nedávnými požadavky prezidenta Trumpa, aby spojenci zvýšili své výdaje na obranu a vůbec, aby se Evropa začala více spoléhat sama na sebe. Znovu se ukazuje, jak je historická paměť krátká

a jak jsme se bezstarostně uvelebili pod americkým ochranným deštníkem. Přitom Trump v podstatě neříká nic jiného, než co požadovaly Spojené státy po 2. světové válce, kdy se formovaly euroatlantické vztahy, jen se na to v průběhu času tak trochu zapomnělo.

Když v květnu 1945 skončila v Evropě válka, starý kontinent se nacházel v chaosu a zoufalé hospodářské situaci. Americký prezident Truman, spolu se šéfem diplomacie generálem Georgem Marshallem si uvědomovali nutnost americké angažovanosti v Evropě a hlavně to, že politická stabilita jde ruku v ruce s prosperujícím hospodářstvím. Veřejnosti generál Marshall plán obnovy Evropy představil 5. června 1947 ve svém slavném projevu na Harvardově univerzitě. Marshall však od počátku vyžadoval, aby iniciativa vyšla z Evropy a proto měl každý stát vypočítat své výdaje, které bude od Spojených států požadovat. Marshallův plán se stal základním pilířem evropské integrace a přiměl evropské státy, aby spolu začaly jednat o společné obraně.

Díky britské diplomatické obratnosti se pak tehdejší lídři obrátili na Spojené státy s myšlenkou společné obrany. Prvotní americká reakce byla celkem vlažná, USA daly jasně najevo, že dokud si Evropa nevytvoří vlastní regionální obranné struktury, nemůže s americkou angažovaností počítat. To přimělo Velkou Británii, Francii, Belgii, Nizozemí a Lucembursko k podpisu dohody o ekonomické, sociální a kulturní spolupráci a hlavně o kolektivní obraně. Vznikem Západní unie (Bruselský pakt) v březnu 1948 splnili Evropané jednu z podmínek nutných pro americkou angažovanost v Evropě. Z toho vyplývá, že i počáteční evropské struktury museli iniciovat Američané.

Vlivnému republikánskému senátorovi Arthuru Vandenbergovi se podařilo přesvědčit váhající spolustraníky, aby americkou přítomnost v Evropě podpořili. Americký právní řád totiž neumožňoval uzavírat spojenectví v době míru. Díky jeho intervenci se podařilo v Senátu 11. června 1948 prosadit rezoluci č. 239, která tuto možnost spojenectví i v době míru v zásadě umožnila. Následná jednání se Spojenými státy vyvrcholila podpisem Washingtonské smlouvy v dubnu 1949 a založením společného bezpečnostního systému. Slovy prvního generálního tajemníka lorda Ismaye bylo úkolem NATO „ udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi.“ Dnes to vypadá, že USA se snaží ze sebe svalit evropský balvan, Německo se rozhodně nedrží při zemi a Rusko už také není, co bývalo za starých časů. Uvidíme, jak dlouho vydrží Spojeným státům diplomatické ujišťování „že prezident Trump a náš lid budou vždy oddaní našemu euroatlantickému svazku.“

Autor: Jitka Mikysková | sobota 3.6.2017 15:50 | karma článku: 14.17 | přečteno: 430x

Další články blogera

Jitka Mikysková

O migranty z Afriky evropské země nestojí, ale V4 dostala zase vynadáno

V4 to tento týden opět schytala od italského premiéra Gentiloniho, aby Itálii nepoučovala, ale přitom v dopise, který mu zaslala, se například uvádí, že před vpuštěním migrantů do Evropy je třeba odlišit uprchlíky od ekonomických

22.7.2017 v 18:08 | Karma článku: 40.93 | Přečteno: 1951 | Diskuse

Jitka Mikysková

Přehnané ukrajinské ambice: skeptická EU, naštvané Rusko

Že Ukrajina příliš spěchá na členství v EU a NATO se ukázalo po úterním summitu EU - Ukrajina v Kyjevě. Ukrajinský „evropský sen“ EU evidentně nesdílí.

16.7.2017 v 17:06 | Karma článku: 32.64 | Přečteno: 1037 | Diskuse

Jitka Mikysková

Migrace z Afriky se stala pro summit G20 okrajovým tématem

Jedno z avizovaných klíčovým témat - migrace z Afriky, se na summitu G20, zdá se stalo tématem okrajovým a světoví lídři , ač mohli a měli, se věnovali raději přemlouvání Spojených států.

9.7.2017 v 15:46 | Karma článku: 34.62 | Přečteno: 1224 | Diskuse

Jitka Mikysková

Trump s Putinem se oťukávali prý přesně 2 hodiny 16 minut

Tak to alespoň spočítala přičinlivá média po jejich schůzce v Hamburku. Na minutu přesná informace o délce schůzky a také překvapivé překvapení většiny z jejího prodloužení

8.7.2017 v 14:30 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 776 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

Kytka s mašlí chladem prostoupená..........

Na stáncích, nebo v obchodech s květinami bývají krásné, profesionálně vázané- téměř dokonalé kytice. Líbí se mi, to ano............, ale při pohledu na ně, nic necítím.............

26.7.2017 v 11:27 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 210 | Diskuse

Petr Kubík

Špatný a dobrý volič

Existují dva druhy voličů: špatný volič a dobrý volič. Přijde mi, že je v tom poněkud zmatek, a protože se zase blíží volby, rád bych o tom něco napsal.

26.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 6.91 | Přečteno: 275 | Diskuse

Ivan Bednář

Konec třetí síly

Když předseda KDU-ČSL P Bělobrádek odůvodňoval rozhodnutí nejít se Starosty a nezávislými do koalice, ale pouze jim nabídnout místa na kandidátkách, mluvil o tom, že nechce, aby u nás po volbách nastala „vláda jedné strany."

26.7.2017 v 10:04 | Karma článku: 18.15 | Přečteno: 525 | Diskuse

Miluše Horská

Hlasovala jsem pro zákaz kožešinových farem

Podpořila jsem v Senátu novelu zákona o ochraně zvířat, která navrhuje zrušení chovů kožešinových farem. Vede mě k tomu nejen mé hluboké přesvědčení, ale i reakce občanů, které dostávám.

26.7.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 410 | Diskuse

Petr Havránek

Had na deset?

Před lety koloval politický vtip " jak se řekne had na tři písmena" a správná odpověď zněla Lux! Tento velmi úspěšný politik, který bohužel předčasně zemřel, byl předobrazem toho, čeho jsme svědky ve straně lidové v těchto dnech.

26.7.2017 v 9:20 | Karma článku: 21.27 | Přečteno: 727 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 30.98 Průměrná čtenost 1217

Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli!

Dante, Ráj, zpěv 17



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.