Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak to vlastně má Británie s Evropou? Specificky a složitě

30. 03. 2017 15:40:03
V duchu nejlepších britských tradic byl včera EU předán dopis, kterým se Británie vydala na pomyslnou plavbu mimo evropský dosah.

Velká Británie vždycky byla tak trochu jiným členem a vzhledem ke své historii, koloniálnímu panství, geografické poloze, Commonwealthu a řadě jiných faktorů, ve své novodobé historii kolem Evropy spíše jen kroužila. Ve druhé polovině 19. století zaujímala ve své zahraniční politice koncepci tzv. skvělé izolace, což v praxi znamenalo příliš se nezaplétat do záležitostí kontinentální Evropy a soustředit se především na své vlastní problémy a rozvoj svého zámořského impéria. Zároveň však vyvažovala celý systém mocenské rovnováhy a tak bránila jednotlivým velmocí zaujmout dominantní pozici (vzhledem k tomu, že už dnes je faktickým evropským hegemonem Německo, dost záleží na tom, jak silné budou ostatní státy). Celkem vlažný postoj k Evropě se nezměnil ani dlouho po druhé světové válce, ačkoliv např. Winston Churchill byl velkým příznivcem sjednocené Evropy, dokonce přišel s ideou Spojených států evropských, ale překvapivě přiřkl vůdčí roli Francii. Británie, ač významný producent uhlí a oceli, nevstoupila ani do roku 1952 konstituovaného Společenství uhlí a oceli (ačkoliv původní koncepce upřednostňovala USA a Commonwealth), v roce 1957 se vyhnula podpisu Římských smluv a místo toho přišla v roce 1960 s vlastní iniciativou Evropského sdružení volného obchodu, které mělo představovat méně institucionalizovanou alternativu tehdejšímu Evropskému společenství.

Když se Británie nakonec v roce 1961 rozhodla k integračnímu procesu přistoupit, vetoval v roce 1963 přístupová jednání francouzský prezident Charles de Gaulle, který se obával zvýšení amerického vlivu v Evropě právě prostřednictvím Británie. Druhý pokus Britů o vstup v roce 1967 de Gaulle opět vetoval. Nakonec Británie vstoupila do ES k 1. lednu 1973.

Je celkem málo známo, že již 5. června 1975 proběhlo první referendum o setrvání v tehdejším Evropském společenství, které iniciovala nová labouristická vláda premiéra Harolda Wilsona, a Britové se tenkrát vyslovili 67% pro setrvání v ES. Hlavní diskuze se vedly nad britským příspěvkem do evropského rozpočtu, protože Británie se svým vstupem stala jedním z největších čistých plátců, do evropského rozpočtu hodně platila a málo z něj dostávala.

Proslulou se stala premiérka Margaret Thatcherová a její obávaná kabelka, kterou neváhala na summitu v roce 1984 bušit o stůl a současně volat: „Vraťte nám naše peníze!“ a skutečně si vymohla nápravu rozpočtové pozice Spojeného království.

Ačkoliv si Británie před podpisem Maastrichtské smlouvy v roce 1993 a Lisabonské smlouvy v roce 2008, vyjednala řadu výjimek trvalého rázu (jako neúčast na společné měně, nebýt součástí Schengenského prostoru, není signatářem Evropské charty základních lidských práv a svobod, řada výjimek v oblasti společné vízové, azylové a přistěhovalecké politiky), díky byrokratickému tlaku na stále větší centralizaci EU to prostě nestačilo. Británie si zakládá na své parlamentní demokracii a jde jí hlavně o svrchovaný parlament a soudnictví.

S odchodem Británie přijde EU o rovnováhu a zdravý britský skepticismus. Navíc dala Unii signál, že by se mělo hodně změnit. Zdá se však, že unijní lídři jsou prostě nepoučitelní. Pokud poučení z brexitu vyústí například do realizace koncepce vícerychlostní Evropy, více jednoty to nepřinese, spíše naopak. Podle premiérky Mayové Británie opouští Evropskou unii, ale neopouští Evropu. Ať si to vyložíme jakkoliv, Evropa celkově bude tratit více a bez Británie to už nebude ono.

Autor: Jitka Mikysková | čtvrtek 30.3.2017 15:40 | karma článku: 18.77 | přečteno: 308x

Další články blogera

Jitka Mikysková

O migranty z Afriky evropské země nestojí, ale V4 dostala zase vynadáno

V4 to tento týden opět schytala od italského premiéra Gentiloniho, aby Itálii nepoučovala, ale přitom v dopise, který mu zaslala, se například uvádí, že před vpuštěním migrantů do Evropy je třeba odlišit uprchlíky od ekonomických

22.7.2017 v 18:08 | Karma článku: 40.93 | Přečteno: 1951 | Diskuse

Jitka Mikysková

Přehnané ukrajinské ambice: skeptická EU, naštvané Rusko

Že Ukrajina příliš spěchá na členství v EU a NATO se ukázalo po úterním summitu EU - Ukrajina v Kyjevě. Ukrajinský „evropský sen“ EU evidentně nesdílí.

16.7.2017 v 17:06 | Karma článku: 32.64 | Přečteno: 1037 | Diskuse

Jitka Mikysková

Migrace z Afriky se stala pro summit G20 okrajovým tématem

Jedno z avizovaných klíčovým témat - migrace z Afriky, se na summitu G20, zdá se stalo tématem okrajovým a světoví lídři , ač mohli a měli, se věnovali raději přemlouvání Spojených států.

9.7.2017 v 15:46 | Karma článku: 34.62 | Přečteno: 1224 | Diskuse

Jitka Mikysková

Trump s Putinem se oťukávali prý přesně 2 hodiny 16 minut

Tak to alespoň spočítala přičinlivá média po jejich schůzce v Hamburku. Na minutu přesná informace o délce schůzky a také překvapivé překvapení většiny z jejího prodloužení

8.7.2017 v 14:30 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 776 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

Kytka s mašlí chladem prostoupená..........

Na stáncích, nebo v obchodech s květinami bývají krásné, profesionálně vázané- téměř dokonalé kytice. Líbí se mi, to ano............, ale při pohledu na ně, nic necítím.............

26.7.2017 v 11:27 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 210 | Diskuse

Petr Kubík

Špatný a dobrý volič

Existují dva druhy voličů: špatný volič a dobrý volič. Přijde mi, že je v tom poněkud zmatek, a protože se zase blíží volby, rád bych o tom něco napsal.

26.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 6.91 | Přečteno: 275 | Diskuse

Ivan Bednář

Konec třetí síly

Když předseda KDU-ČSL P Bělobrádek odůvodňoval rozhodnutí nejít se Starosty a nezávislými do koalice, ale pouze jim nabídnout místa na kandidátkách, mluvil o tom, že nechce, aby u nás po volbách nastala „vláda jedné strany."

26.7.2017 v 10:04 | Karma článku: 18.15 | Přečteno: 525 | Diskuse

Miluše Horská

Hlasovala jsem pro zákaz kožešinových farem

Podpořila jsem v Senátu novelu zákona o ochraně zvířat, která navrhuje zrušení chovů kožešinových farem. Vede mě k tomu nejen mé hluboké přesvědčení, ale i reakce občanů, které dostávám.

26.7.2017 v 9:51 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 410 | Diskuse

Petr Havránek

Had na deset?

Před lety koloval politický vtip " jak se řekne had na tři písmena" a správná odpověď zněla Lux! Tento velmi úspěšný politik, který bohužel předčasně zemřel, byl předobrazem toho, čeho jsme svědky ve straně lidové v těchto dnech.

26.7.2017 v 9:20 | Karma článku: 21.27 | Přečteno: 727 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 30.98 Průměrná čtenost 1217

Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli!

Dante, Ráj, zpěv 17



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.