Turecko už asi zapomnělo, jak se díky Trumanově doktríně dostalo do NATO
Přestal jsem se mazlit se Sověty…“ napsal v lednu 1946 americký prezident Harry S. Truman, který si byl dobře vědom nebezpečí sovětského mocenského tlaku a poté, co byla na ministerstvu zahraničí vypracována studie, která akcentovala sovětské pronikání na jih do strategicky významných oblastí Středomoří a Perského zálivu, předstoupil 12. března 1947 před Kongres s projevem, ve kterém žádal hospodářskou a vojenskou podporu Řecka a Turecka. Před 70 lety se tak zrodila slavná Trumanova doktrína zadržování komunismu.
A protože trocha historie nikdy nezaškodí, připomeňme si, co k tomu Trumana přimělo. V roce 1944 Rudá armáda postupovala jihovýchodní Evropou a v souladu se Stalinovou zásadou: „ kdo okupuje určité území, ukládá mu také svůj společenský systém. Každý rozšíří svůj vlastní systém tak daleko, jak dosáhne jeho armáda, “ došla ruská vojska opravdu dost daleko.
Sovětský svaz měl dlouhodobě eminentní zájem o úžiny Bospor a Dardanely, kterými měl jediný přístup k teplým mořím. Turecko dohlíželo na úžiny na základě konvence z Montreax z roku 1936, které měla brzy vypršet platnost. Stalin měl již z předválečné doby velký zájem vybudovat na Bosporu sovětskou základnu a tak Sovětský svaz využil příležitosti a v červnu 1945 vystoupil s návrhem na společnou obranu úžin. Sovětská diplomacie se ve svém tlaku soustředila na Turecko a Velkou Británii a podcenila vzrůstající zájem Spojených států o východní Středomoří. V srpnu 1946 Sovětský svaz zopakoval Ankaře svůj požadavek na společnou sovětsko-tureckou obranu průlivů, přičemž hrozilo, že by se Turecko změnilo na satelit Moskvy. Prezident Truman reagoval bleskově – poslal k tureckým břehům letadlovou loď s doprovodnými křižníky a Moskva se stáhla.
Tato turecko-sovětská krize byla pak v USA na konci roku 1946 dána do souvislosti se začínající občanskou válkou v Řecku, přiživovanou komunistickými partyzány a byl zdůrazněn význam pomoci Turecku, které nebylo v té době schopné čelit samo sovětské hrozbě. Podpora Spojených států umožnila turecké vládě vzdorovat moskevským ambicím, i když Kreml definitivně ustoupil až po Stalinově smrti. Truman se poměrně oprávněně obával, že pokud by Řecko a Turecko přišly o svou nezávislost, mělo by to vliv i na Střední východ a některé evropské země a proto spustil sérii klíčových iniciativ. Britské subvence nahradil programem řecko-turecké pomoci a Marshallův plán v roce 1948 pomohl obnovit ekonomiku Evropy. V roce 1949 pak vzniklo NATO, základ Amerikou zaštítěného mezinárodního pořádku. Řecko, které se vzpamatovávalo z občanské války a Turecko, které bylo pod tlakem Sovětského svazu v otázce černomořských úžin, vstoupily do NATO v roce 1952 a pod ochranným deštníkem Západu se definitivně zbavily obavy ze sovětského nebezpečí.
V době studené války bylo Turecko veledůležitou součástí aliance, protože silná jižní armáda a ovládání úžin prakticky neutralizovala možnosti výbojů Sovětského svazu směrem na jih. Od konce 50. let pak byly v Turecku rozmístěny americké rakety Jupiter, které obzvláště vytáčely Nikitu Chruščova, který jezdil na protější břeh Černého moře na Picundu na daču, a neustálé obhlížení tureckého území dalekohledem mu posléze vnuklo nápad, rozmístit pro změnu sovětské rakety na Kubě. Ale to už je zase jiná historie. Nebo ne?
Turecko bylo díky Trumanově doktríně v rámci aliance strategicky významné a stále je. Západ naopak Turecku velmi pomohl, když to potřebovalo. Jen americká pomoc Turecku ve druhé polovině 20. století byla obrovská. Partnerství bylo oboustranně výhodné a nikdo netratil. Přinejmenším jako nevděk se tedy jeví poslední kroky Turecka, kterými omezilo spolupráci s partnerskými zeměmi a zablokovalo některé aktivity v rámci NATO. Turecko bohužel zastává geopoliticky klíčovou pozici, která svádí k opakovanému přeceňování vlastního významu a zatěžuje tím své spojence. Invektivy prezidenta Erdogana vůči evropským zemím zřejmě souvisejí s jeho „ rolí“ silného lídra (tak chce být vnímán), kterou chce zřejmě do budoucna hrát jak v blízkovýchodním regionu, tak i vůči Evropě, a ne v neposlední řadě směrem k turecké veřejnosti před nadcházejícím klíčovým referendem o posílení prezidentských pravomocí. Po referendu slibuje Erdogan „zásadní revizi vztahu s Evropou.“ Ať už tím myslí cokoliv, momentálně nám nezbývá nic jiného, než zatnou zuby a počkat si.
Jitka Mikysková
Írán vyhrožuje Evropě raketami
Jaderná dohoda s Íránem, po mnoha letech těžce vyjednaná v roce 2015, začala dostávat trhliny s nástupem prezidenta Trumpa do úřadu, pro kterého je trvalým trnem v oku a označil ji za vůbec nejhorší dohodu
Jitka Mikysková
Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?
Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá
Jitka Mikysková
Tajná dohoda s tzv. Islámským státem
Podle blízkovýchodního reportéra BBC Quentina Sommervilla existuje dohoda mezi Američany podporovanými kurdsko-arabskými Syrskými demokratickými silami (SDF) a radikály z tzv. Islámského státu,
Jitka Mikysková
„Vřelé sympatie“ mezi Trumpem a Putinem asi nebudou stačit
ke zlepšení vztahů Ruska a Spojených států. Oba prezidenti se sice na summitu ve Vietnamu několikrát potkali, ostatně ani nebylo možné se minout a krátce spolu hovořili, ale to, že se oficiální schůzka nakonec nekonala, naznačuje,
Jitka Mikysková
Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák
Kurdské referendum o nezávislosti v podstatě jen znovu obnažilo staronové problémy, se kterými se Irák, který vznikl jako umělý konstrukt po zhroucení Osmanské říše, potýká po celou dobu své existence
Jitka Mikysková
Putin může být spokojený: dvouleté angažmá Ruska v Sýrii splnilo svůj účel
Zítra to budou dva roky, co se Rusko začalo vojensky angažovat v syrské krizi a zatím to vypadá, že se prezidentu Putinovi podařilo naplnit cíle, se kterými do konfliktu vstupoval.
Jitka Mikysková
Patová situace na Korejském poloostrově: důsledek dávné remízy
Poslední dobou se stále více potvrzuje, že řada nynějších světových krizí má své kořeny ve více méně blízké či vzdálenější minulosti. Nejnovějším přírůstkem je eskalace napětí mezi USA a Severní Koreou,
Jitka Mikysková
Ruské manévry Západ 2017: tajný plán Moskvy pro okupaci nebo zbytečná panika?
Rusko-běloruské cvičení ZAPAD 2017, které má začít 14. září, vzbuzuje emoce již řadu měsíců. S vojenskými cvičeními je v poslední době vůbec potíž: když je pořádá NATO, protestuje Rusko, když pořádá cvičení Rusko,
Jitka Mikysková
O migranty z Afriky evropské země nestojí, ale V4 dostala zase vynadáno
V4 to tento týden opět schytala od italského premiéra Gentiloniho, aby Itálii nepoučovala, ale přitom v dopise, který mu zaslala, se například uvádí, že před vpuštěním migrantů do Evropy je třeba odlišit uprchlíky od ekonomických
Jitka Mikysková
Přehnané ukrajinské ambice: skeptická EU, naštvané Rusko
Že Ukrajina příliš spěchá na členství v EU a NATO se ukázalo po úterním summitu EU - Ukrajina v Kyjevě. Ukrajinský „evropský sen“ EU evidentně nesdílí.
Jitka Mikysková
Migrace z Afriky se stala pro summit G20 okrajovým tématem
Jedno z avizovaných klíčovým témat - migrace z Afriky, se na summitu G20, zdá se stalo tématem okrajovým a světoví lídři , ač mohli a měli, se věnovali raději přemlouvání Spojených států.
Jitka Mikysková
Trump s Putinem se oťukávali prý přesně 2 hodiny 16 minut
Tak to alespoň spočítala přičinlivá média po jejich schůzce v Hamburku. Na minutu přesná informace o délce schůzky a také překvapivé překvapení většiny z jejího prodloužení
Jitka Mikysková
Brusel řešil spolupráci humanitárních organizací s pašeráky ve Středozemním moři
Podivné plány na řešení nelegální migrace ve Středozemním moři zveřejnila Evropská komise po svém úterním zasedání.
Jitka Mikysková
Itálie chce zavřít své přístavy pro nelegální migranty, prezident Macron je odmítá převzít
Navzdory výzvě italského premiéra Paola Gentiloniho k naléhavé pomoci Itálii v migrační krizi panuje mezi evropskými státy nejednotnost v jejím řešení.
Jitka Mikysková
Pašeráci v Libyi nabízejí slevové akce pro migranty: proč pro ně neotevřít další přístavy?
Vzhledem k neustávajícímu přílivu ilegálních migrantů ve Středozemním moři, přišel dnes italský ministr vnitra Marco Minniti s opravdu působivým nápadem, aby evropské země otevřely své přístavy lodím zachraňujícím migranty
Jitka Mikysková
Kolik stojí nelegální migranty cesta do Evropy?
Zajímavé údaje o platbách za cestu do Evropy poskytli pracovníci vídeňského Mezinárodního centra pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) a potvrzuje je i ředitel Frontexu Fabrice Leggeri.
Jitka Mikysková
Vladimir Putin se nepřekvapivě sešel s Henry Kissingerem
týden před konáním summitu skupiny G20 v německém Hamburku, kde by se měl Putin poprvé osobně sejít s prezidentem Trumpem.
Jitka Mikysková
Před 100 lety začaly Spojené státy zachraňovat Evropu
Když 6. dubna 1917 vyhlásily Spojené státy Německu válku, podařil se tím prezidentu Woodrowu Wilsonovi nebývalý průlom do té doby izolacionistické zahraniční politiky.
Jitka Mikysková
Svět podle Putina a svět podle Spojených států
nikdy nebude stejný, objektivně vzato, není horší ani lepší, je prostě jiný a je to dáno odlišnou historií a kulturou.
Jitka Mikysková
Macron vyhrožuje Česku: musíte poslouchat EU.
Macron podle svých slov považuje za „dvojnásobnou zradu“, že některé členské státy přijímají peníze z unijního rozpočtu, ale zároveň nerespektují její hodnoty, odvracejí se od ní a nejsou solidární v oblasti migrace
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1350x
Dante, Ráj, zpěv 17