Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské vzpomínky na Afriku.

19. 03. 2017 21:41:33
Rčení, že se „pachatel vrací na místo činu“ by se dalo v poslední době použít na zvýšenou aktivitu Ruska ve Středozemním moři při pobřeží severoafrických států, protentokrát v Libyi.

Podle zatím neověřených informací agentury Reuters, vyslalo prý Rusko minulý týden své speciální síly na leteckou základnu v západním Egyptě poblíž hranice s Libyí. Tento krok by mohl svědčit o hlubším ruském zapojení do záležitostí v Libyi, kde Moskva podporuje milice povstaleckého generála Chalífy Haftára. Ať již jsou informace o ruských vojenských aktivitách v oblasti jakékoliv, faktem zůstává, že již v půlce ledna Haftár jednal na palubě ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov prostřednictvím videorozhovoru s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu.

Libye rozhodně představuje zajímavou příležitost pro ruské geopolitické ambice. Podle některých analytiků současný libyjský chaos dává prezidentovi Putinovi příležitost ukázat, jak nezastupitelná je role Moskvy v nepřehledných konfliktech a mocenských bojích. Putin již v Sýrii začal obnovovat představu, že Rusko je velmoc, kterou nelze ignorovat při řešení žádné světové krize.

Rusko se vždy snažilo držet si svůj vliv zejména ve východním Středomoří, protože to je jediné území, ke kterému má ruské námořnictvo přístup z Černého moře. Strategická důležitost regionu je rovněž vnímána jako neocenitelné zajištění vůči pronikání NATO ze západu. Studená válka skončila už dávno, ale vždy ambiciózní Rusko si nenechá ujít jedinou příležitost na zisk opory v tomto regionu. Ještě za sovětské éry začalo hrát Středomoří významnou roli v geopolitických plánech Moskvy, která zde vydržovala mohutnou středomořskou flotilu, složenou z válečných plavidel Severomořské a Černomořské flotily a operující především z egyptských základen v Alexandrii a v Mersá Matrúh.

V roce 1971 si Rusové pronajali i syrský přístav Tartús, který nabyl zásadního významu po nástupu nového egyptského prezidenta Anvara as-Sádáta(v letech 1956-1970 za prezidenta Násira byl Egypt významným sovětským spojencem), kdy došlo k ochlazení egyptsko-sovětských vztahů. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly všechny zahraniční základny uzavřeny a teprve od roku 2006 mohlo Rusko začít modernizovat tartúskou základnu a díky tomu získat možnost obnovení stálé vojenské přítomnosti ve Středomoří.

Není tedy překvapivé, že Rusko s pružností a rychlostí, jakou se vyznačuje jeho zahraniční politika, pilně využívá strategické vakuum, které se vytvořilo v Libyi. Libye patřila v minulosti k velkým zákazníkům sovětských zbrojovek a její nákupy v 70. a 80. letech minulého století se odhadují na 20 miliard dolarů. Velmi těsné vztahy mezi Moskvou a Tripolisem se poněkud zadrhly po rozpadu Sovětského svazu a uvalení mezinárodních sankcí proti Libyi v 90. letech. Renesanci rusko-libyjských vztahů udělaly konec události v roce 2011. Rusku jde podle všeho o obnovení vlivu, který mělo v Libyi před svržením plukovníka Muammara Kaddáfího. Před jeho pádem uzavřelo Rusko v roce 2010 s Libyí lukrativní zbrojní kontrakt v hodnotě 4 miliard dolarů, pomáhalo s výcvikem libyjské armády a Libye byla jeho významným spojencem. Podle deníku The Times pád Kaddáfího znamenal pro Rusko tvrdou ránu, protože součástí dohody měla být i možnost postavit námořní základnu ve východolibyjském přístavu Benghází.

Haftára podporují Spojené arabské emiráty a sousedící Egypt a Alžírsko, které působí jako významný prostředník v regionu. Již od dob studené války, patřilo Alžírsko k důležitým odběratelům ruských zbraní. V roce 2001 podepsalo Rusko s Alžírskem dohodu o strategickém partnerství a v březnu 2006 došlo mezi Alžírskem a Ruskem k podpisu významné dohody o dodávkách moderní ruské vojenské techniky, v rámci níž Rusko odpustilo Alžírsku dluh ve výši 4,74 miliardy dolarů výměnou za nákup vojenské techniky v ceně 7,5 miliard dolarů prostřednictvím zbraně čile vyvážejícího ruského státního podniku Rosoboronexport(po USA druhý největší vývozce zbraní na světě). Vzhledem ke zbrojnímu embargu OSN uvalenému na Libyi, ji Moskva nemůže vyzbrojovat přímo. Bylo však nalezeno elegantní řešení: Alžírsko, které má 90 procent zbraní z Ruska, se rozhodlo, že některé mohou být předány do Libye„ jako forma podpory, která bude vyhovovat všem.“

Dalším významným hráčem v regionu je Egypt, který Haftára rovněž podporuje. Geopolitické partnerství Ruska a Egypta bylo prohloubeno v roce 2015, během oficiální návštěvy Vladimira Putina v Egyptě. Putin a egyptský prezident Abdel Fattáh as-Sísí navázali přátelský osobní vztah, což je pro politiku na Blízkém východě vždy velmi výhodné. Podle deníku Izvestija Rusko a Egypt zřejmě jednají o pronájmu egyptských vojenských objektů Moskvě, mělo by se jednat o bývalou sovětskou základnu ve městě Sídí Barrání, která by měla být zrekonstruována do roku 2019. Rusko před časem získalo možnost používat kyperský přístav Limassol, což mu spolu se syrskou základnou v Tartúsu umožňuje operovat ve Středomoří mnohem volněji. Se širší ruskou strategií ve Středomoří souvisí i anexe Krymu; ruská námořní základna v Sevastopolu má zcela zásadní význam pro ruský přístup k teplým mořím, který je leitmotivem ruské geopolitiky ve Středozemním moři.

Ruské imperiální ambice jsou jasné a srozumitelné – posílit svůj geopolitický vliv v regionu. Svazky mezi Ruskem a státy na severním pobřeží Afriky rychle sílí, a zatím to vypadá, že Rusko znovu dobývá zdánlivě ztracené mocenské pozice v severní Africe. Prezident Putin je schopný a obratný politik, jehož cílem je vrátit Rusko na post globální supervelmoci. Po svém návratu na Blízký východ, se tak Rusko připravuje usadit i v oblasti Středozemního moře.

Autor: Jitka Mikysková | neděle 19.3.2017 21:41 | karma článku: 12.56 | přečteno: 487x

Další články blogera

Jitka Mikysková

Rusko svá území nikdy nevrací

„Krym je ruský a tak to i zůstane“. Tak zní oficiální stanovisko Ruské federace, která rezolutně odmítá požadavek o navrácení Krymu a diskuze se nepřipouští.

26.3.2017 v 16:17 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 880 | Diskuse

Jitka Mikysková

Turecko už asi zapomnělo, jak se díky Trumanově doktríně dostalo do NATO

„...Nemám sebemenší pochybnosti o tom, že Rusko zamýšlí vpadnout do Turecka a zmocnit se tak průlivů z Černého do Středozemního moře. Do té doby, dokud Rusko nenarazí na železnou pěst, bude nazrávat nová válka.

24.3.2017 v 17:27 | Karma článku: 17.91 | Přečteno: 705 | Diskuse

Jitka Mikysková

Bylo by naivní si myslet, že s porážkou Islámského státu skončí i násilí

S postupným osvobozováním Mosulu, bašty džihádistů, mezinárodní koalicí vedenou Spojenými státy, sílí i naděje na konečnou porážku tzv. Islámského státu

23.3.2017 v 15:54 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 197 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Libor Čermák

Protikandidáty Miloše Zemana nehodlám volit ani v přespříští prezidentské volbě

Včera oznámil kandidaturu další možný prezidentský kandidát. A jaký je hlavní důvod takových kandidatur? S největší pravděpodobností stát se "antizemanem" a vystrnadit tak Miloše Zemana z Pražského hradu.

29.3.2017 v 8:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 |

Martin Braun

Kdo porazí Zemana?

Jak včera informovala všechna česká media, objevil se nový kandidát na funkci presidenta republiky. Je jím Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd.

29.3.2017 v 8:30 | Karma článku: 4.29 | Přečteno: 172 | Diskuse

Jan Bartoň

Skotská vláda chce další referendum

Po teroristickém útoku u Westminsterského paláce jsem tvrdil, že Skotové budou aspoň měsíc „držet basu“. Vydrželi to týden a v parlamentu si odhlasovali nové referendum o nezávislosti. To na velkou loajalitu opravdu nevypadá.

29.3.2017 v 8:09 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 114 | Diskuse

Jaroslav Schulz

Fejky a džihád proti Babišovi

Úvodem citace nehorázného výroku poslance Kalouska: „Pan ministr Babiš se zcela zjevně dopustil daňových podvodů a daňových úniků.“ Popišme ale tento výplod chorého mozku zcela bez emocí.

29.3.2017 v 8:06 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 354 | Diskuse

Vladimír Zeman

Otázky pana Petra Pitharta.

V pondělním interview byl k vidění Petr Pithart někdejší předseda české vlády, ještě za časů České a Slovenské federace. Neví proč patří Česko k největším euroskeptikům v Evropské unii. Jen jedna třetina Čechů fandí Evropské unii.

29.3.2017 v 7:22 | Karma článku: 27.35 | Přečteno: 549 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 15.99 Průměrná čtenost 567

Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli!

Dante, Ráj, zpěv 17



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.